Jeho domov je v jižní Číně, též se mu říká čínský anýz. V roce 1588 přivez badyán do Evropy Sir Thomas Cavendish, kolem roku 1700 se dostal badyán do Moskvy a koncem 18. století do Německa.
Badyán je svojí chutí velmi podobný anýzu, používá se do pečiva, perníku, v některých zemích jím aromatizují povidla, při výrobě bonbonů. V likérnictví se cení mnohem více, než anýz. Své uplatnění našel i ve voňavkářství.
Badyán je teplé povahy a podporuje činnost žaludku a sleziny.