Volně žijící předek domácího skotu se vyskytoval od západní Evropy, Blízký východ až po Zakavkazko. Od 7. století př. n. l. docházelo postupné domestikaci, hlavně Indii, Egyptě a na Balkáně. Původně byl chován jako posvátné a obětní zvíře a teprve někdy ve 3. st. př. n. l. je doloženo, že v Mezopotámii, Indii a Egyptě se ze skotu využívalo mléko i maso.
Původně červený skot chovaný v Čechách je někdy nazýván i skotem keltským, protože ho do střední Evropy přivedli Keltové.
Obsahuje asi 19% bílkovin, 8% tuku, pokud ho vaříme, tak obsahuje 31% bílkovin a 8% tuků. Je zdrojem železa, zinku, selenu, kyseliny listové, vitamin B12, podporuje krvetvorbu. Hovězí maso není vhodné při onemocněních, jako je dna a při kožních onemocněních. Na druhou stranu je velmi prospěšné při doplňování krve zejména prostřednictvím vývarů.