Hrách

Hrách patří mezi naši historicky nejužívanější luštěninu. Vařil se jako kaše, mastil se sádlem či špekem nebo jako polévka s opečeným chlebem. Dnes trochu upadl do zapomnění. Je kaloricky vydatný a obsahuje 23% bílkovin a je velmi sytý. Hrách, stejně jako ostatní luštěniny, je hůř stravitelný, protože obsahuje hodně celulózy. Proto je výhodné z něho zpracovávat pasírované polévky nebo kaše. Tím zajistíte menší nadýmání.

Před vařením se hrách namočí, aby nabobtnal, rychleji se uvařil a byl lépe stravitelný. Staré české kuchařky dokonce doporučují nechat luštěniny naklíčit a potom je vařit. Stanou se totiž živou rostlinou, která se rázem obohatí o vitaminy B, A a C podle toho, zda klíčí ve tmě nebo na světle. Též je vhodné při vaření hrachu a ostatních luštěnin používat syrový zázvor, tymián, majoránku, bobkový list, abyste zmírnili nadýmání. Hrách s kroupami nesměl chybět na stole na Štědrý večer. Velmi často se k hrachu podávalo kyselé zelí, které vyrovnávalo kyselinotvornou povahu hrachu.

Hrách je povahy neutrální a chuti sladké, tedy prospívá slezině a je vhodný a výživný pro náš střed a energetickou podporu organismu a dehydratuje.