Hrušky

Hrušeň pochází z oblasti Kavkazu, další druhy pak ze Střední Asie, Středomoří a Severní Afriky. Do Evropy se dostaly pravděpodobně přes Řecko v období starověku a na přelomu letopočtu bylo známo asi 35 odrůd. Do střední Evropy se dostaly s příchodem Slovanů na přelomu prvního až pátého století. Ze šlechtických sadů a klášterních zahrad se přemístily do venkovských zahrad.

Obsahují vitamin C, E a B, draslík, hořčík a železo a množství stopových prvků. Obsahují vlákniny bohaté na lignin.

Hrušky jsou přírodní diuretikum, mají protizánětlivé účinky, dobře zahání žízeň, snižují tlak (neobsahují sodík) a cholesterol, a díky obsahu fruktózy ji mohou konzumovat i diabetici. Podporují funkci ledvin a vylučování kyseliny močové a dusíkatých látek. Působí proti hnilobným procesům ve střevech a plynatosti.

Hrušky mají sladkou a mírně kyselou chuť a osvěžující až chladnou povahu. Vstupují do dráhy plic a žaludku. Jsou výborné při nemocích z horkosti, kdy je žízeň a vysušení tekutin a horký hlen v plicích.