Ječmen

Zmínky o ječmenu najdeme již v čínské a indické mytologii. Archeologicky je jeho výskyt doložen v prehistorických dobách na území Evropy, Asie a Afriky. Na naše území se dostal přibližně před pěti tisíci lety díky stěhovavým národům z jihozápadní Asie. Ještě v antice se běžně jedla ječná kaše. Dnes se s ním můžeme setkat v jídelníčku na Blízkém Východě.

V Evropě byl vytěsněn pšenicí a používá se zde hlavně na výrobu sladu. Původní odrůdy ječmene obsahovaly vysoké množství betaglukanu, ale díky šlechtění toto vysoké množství bohužel ztratil.

Obsahuje mnoho vitamínů skupiny B, není standardní moukou používanou na pečení chleba. Zvyšuje vláčnost a trvanlivost těst a často se používá jako příměs do základů těst, nebo na pečení plochých chlebových placek, lívanců a palačinek.

Ječné kroupy se používají jako zavářka do polévek.

Má velmi nízký obsah lepku.