Kachna

Pravděpodobně zdomácněla souběžně v Mezopotámii, Egyptě, Číně a jihovýchodní Asii a v oblasti Řecka a Říma někdy kolem 3. až 2. tisíciletí př. n. l. Z kosterních pozůstatků vyplývá, že se kachny chovaly v Babylónu, Indii a Izraeli. Ve středověku byly chovány spíše jako delikatesa a byly pokládány za postní jídlo. Teprve na přelomu 16. a 17. století se rozšířil chov kachen do střední Evropy.

Je bohatá na železo a vitaminy řady B, vitamin A, D a E.

Kachní maso je osvěžující povahy a sladkou a slanou chuť.  Skvěle doplňuje, zvlhčuje a napomáhá tvorbě tekutin, které jsou důležité pro svlažování sliznic, čistí horkost, je mírně diuretická. Hodí se při chudokrevnosti a všude tam, kde je únava a nedostatek energie a vysušené sliznice nebo suchý kašel. Není vhodné při prázdnotě sleziny.