Máslo

Máslo naši prapředkové používali jako osvědčený kosmetický prostředek. Název másla je od slova „mazati“. V létě se s ním chránili před sluncem, v zimě před mrazem. Používání másla jako omastku se pravděpodobně datuje někdy ke konci pohanské doby. Máslo též používalo v raných dobách křesťanství ke svícení v kostelech. Do 16. století se používalo výhradně máslo přepuštěné. Dobře přepuštěné máslo vydrželo na suchém chladném místě v dobře uzavřené nádobě měsíce. Od 17. století se začalo jíst i máslo syrové. Výroba másla je známa z období roku 1500 př. n. l. z indických posvátných věd a dodnes se v Indii toto máslo používá pod názvem „Ghí“, je z buvolího mléka a několikrát se zahřívá, takže jeho výroba se o něco liší oproti klasickému staročeskému přepuštěnému máslu.

Máslo obsahuje vitamin A, D a lecitin, které se nezničí ani při zahřívání. Máslo obsahuje asi 83% tuku a asi 14% vody.

Tepelná odolnost másla je kolem 150°C, přepuštěné máslo má pak tepelnou odolnost asi 200°C.

Máslo má sladkou chuť a neutrální až mírně teplou povahu. Podporuje tvorbu krve a tekutin, zvlhčuje sucho. Oslabuje slezinu a tvoří vlhko a hlen. Není vhodné při horku v krvi – akné, kožní onemocnění, zánětlivá onemocnění.