Velmi uznávaná rostlina používaná v lékařství starověkých Egypťanů, Řeků a Římanů. Největší význam měla jako lék proti jedům. Tento keřík se u nás pěstuje na zahradách i v truhlících. Vhodné je nať sklízet v červnu, červenci a v září.
V lidovém léčitelství se využívala při zažívacích problémech, nechutenství a jako kloktadlo. Též se používá při výrobě voňavek a jako přísada do koňaku. V Orientu ji používají k výrobě alkoholického nápoje.
U nás se dnes používá velmi zřídka, ale v západní části Evropy se díky silnému aroma používá do zeleninových salátů, jídel ze sýrů, při přípravě skopového masa a do marinád při nakládání divočiny, kdy se míchá s jalovcem, šalvějí a tymiánem.
Má osvěžující až chladnou povahu a hořkou chuť.