Šalvěj pochází ze Středomoří a Malé Asie. Již staří Egypťané znali její léčivé účinky a hojně ji používali. K nám se dostala někdy v 9. století a pěstovala se v klášterních zahradách. Používala se ve staročeské kuchyni stejně často jako petrželka.
Má protizánětlivé účinky, zabraňuje průjmům a zmírňuje pocení. Je nenáročná a daří se ji i na oknech v truhlíku nebo v květináči. Jako koření se užívá k vepřovému nebo telecímu masu, při pečení drůbeže (husa, krůta, kachna), do špízů, sekané a karbanátků, paštik, protože má lehce nahořklou a trpkou chuť, do nádivek, omáček a ochucují se jí i sýry.