Můžeme ji zařadit jako nejstarší koření světa, protože se o ní zmiňuje již ve svém bylináři císař Šen – nung pod názvem kwai. Ve starověkém Egyptě se využívala jako přísada ke kadidlu.
Skořice je sušená očištěná kůra větví stromů různých druhů skořicovníku. K nejkvalitnějším patří skořicovník pravý – cejlonský a skořicovník čínský – kassiový.
Používá se ke kořenění sladkých jídel, sladkého pečiva, zavařování ovoce a přípravě různých horkých nápojů. Vedle hřebíčku je skořice nejpoužívanějším kořením v likérnictví.
Tato skořice je teplé povahy a sladké chuti, vyživuje a zvlhčuje.
Skořice bílá
Pochází z malého stromu kanely bílé, která divoce roste na Antilách, Floridě a Bahamách. Povrch kůry je slabě oranžově žlutý, je ostré chuti a vůni připomínající hřebíček a muškát. Jako koření se používá v Americe a likérnictví.
Tato skořice je teplé povahy a sladké chuti, vyživuje a zvlhčuje.
Skořice hřebíčková
Pochází z kůry drobné jihoamerické dřeviny persey hřebíčkové, která roste v Brazílii. Je šedohnědá, uvnitř tmavší, je ostré chuti a vůní připomíná skořici a hřebíček. Tato skořice je horké povahy a ostré chuti, uvolňuje a zahřívá.
Skořice malabarská
Pochází z neočištěné kůry divoce rostoucích skořicovníků. Je tmavě hnědá až hnědočervené barvy, je křehčí, méně voní a má natrpklou chuť. Připravuje se z ní mletá skořice. Tato skořice je teplé povahy a sladké chuti, vyživuje a zvlhčuje.
Skořicový květ
Jsou to odkvetlé usušené květy skořicovníku čínského, které se hodně podobají hřebíčku. Mají příjemnou skořicovou vůni a chuť. Používá se jako jemné koření, při výrobě likérů a čokolád.
Květ skořice je neutrální až teplé povahy a sladké chuti, vyživuje a zvlhčuje.