Čínská fytoterapie (léčba bylinami nebo lépe léčivkami) je pravděpodobně nejpropracovanější přírodní léčebný systém na světě. Použití bylinných receptů navazuje na hluboce systematickou nauku o příčinách nemocí a následný systém diagnostiky. A představte si, že takto dokonalé znalosti měli staří Číňané už více než před 3 000 lety.
Oproti západnímu bylinkářství se čínské bylinky používají ve většině případů ve směsích (kombinace více bylin) a nazýváme je receptury. Receptury obsahují běžně kolem 5-15 bylinek. A nejen bylinek. Čínská medicína používá k léčbě různé další ingredience - části rostlin a stromů, minerály a nerosty, různé živočišné produkty jako např. škeble či cikády apod. Jednotlivé ingredience označují souhrnným názvem Yao (čteme jao). Výraz Yao můžeme přeložit jako „léčivky“.
Důležitou skupinou čínské fytoterapie jsou medicinální houby. V mnoha ohledech mají mezi bylinkami výjimečné postavení. Třeba tím, že se častěji používají samostatně.
Existují již hotové tradiční receptury, které se používají u konkrétních zdravotních problémů. Těch je tisíce a také se tisíce let používají. Pokud ale navštívíte terapeuta tradiční čínské medicíny, který udělá diagnostiku vašeho stavu, pak pravděpodobně tradiční recept bude modifikovat, přesně podle příčin vašich problémů – sestaví vám bylinnou směs „na míru“.
Forem je hned několik. Zaměřím se na ty nejznámější a nejpoužívanější.
a, Forma odvarů
Tato forma používá sušené léčivky, které se namíchají podle konkrétního receptu tzv. Tang. Tang se překládá jako polévka. Odvary Tang jsou obvykle velmi koncentrované a chuťově výrazné.
Denní dávka bývá mezi 100−150 g sušených léčivek. Směs léčivek se namočí do cca půl litru studené vody a asi půl hodiny se vaří na mírném plamenu. Poté se odvar scedí a popíjí se.
Zbytek bylin je možné druhý den použít znovu a připravit z nich tzv. „druhák“.
Někteří terapeuti používají ještě třetí var, tzv. „třeťák“, nicméně byliny potřetí vařené již nejsou moc silné.
b, Forma tinktur
Receptura složená z jednotlivých léčivek se maceruje měsíc v cca 40% alkoholu. Poté se scedí a je připravena k použití. Obvykle se tinktury z čínských léčivek už dále neředí, jak je to běžné dělat v západním bylinkářství.
Tinktury se dávkují podle váhy. Kolik kilogramů člověk váží, tolik by měl užívat kapek za den.
Pokud vážíte 60 kg, pak denní dávka je 60 kapek a ta se doporučuje rozdělit do dvou dávek: 30 kapek ráno a 30 kapek večer. Více o tinkturách najdete na Googlu když zadáte „čínské bylinné tinktury“.
Tinktury jsou o něco slabší než odvary Tang. Což nemusí být špatně (jak víme z medicinálních hub, více neznamená v čínské medicíně vždy více). Macerování v alkoholu dává tinkturám poměrně silnou dynamiku a jednou z výhod je, že jejich působení začíná už v dutině ústní.
c, Forma tablet Pian
Třetí formou jsou tablet Pian, které se vyrábí stlačením extraktů z bylinek. Obvykle jde o koncentraci 5:1. Tzn., že jsou 5x slabší než forma odvaru Tang. Výhodou je jejich snadné použití. Obvykle se užívají 3 x denně 4 tablety, ale vždy záleží na konkrétním výrobci
d, Forma kuliček Wan
To je forma, kdy se z léčivek nejprve připraví odvar, který se pak vařením a sušením koncentruje. Výsledný prášek se smíchá s medem a modelují se malé kuličky. Obvykle se užívá 3 x denně 8 kuliček a opět záleží na konkrétním výrobci.
e, Forma sirupů
Někteří výrobci používají i receptury léčivek rozmíchané ve vinné šťávě. Takto vzniklý recept je vhodný hlavně pro děti, protože sladká chuť alespoň z části přebije výraznou chuť čínských bylinek.
V první fází výroby se sušené byliny a houby dané receptury vaří ve vodě pod vysokým tlakem (jedná se o tradiční způsob výroby). Jedině tak dochází k úplnému propojení účinných látek jednotlivých ingrediencí. Teorie čínské fytoterapie říká, že varem vznikají nové účinné složky. To platí i pro výše uvedené odvary.
Ve druhé fázi nastupuje proces extrakce, čímž dochází ke zvýšení koncentrace účinných látek. Proto není třeba užívat vysoké dávky sirupu, aby se dosáhlo požadovaného efektu.
Výsledný extrakt se nakonec při nižších teplotách promíchá s glukózovým sirupem.
3−7 let: 1−2x 5 ml na den
od 7 let: 2−4x 5 ml na den
Velmi často dostávám otázku, jak dlouho bylinné směsi užívat, aby se projevil kýžený efekt na zdravotní stav? To je velmi individuální a záleží na mnoha okolnostech. Záleží na věku pacienta, na vážnosti problémů, na typu a síle onemocnění, na vitalitě daného člověka atd.
Obecně říkám: „Vydržte 2−3 měsíce“. Do té doby musí být vidět nějaký efekt. Minimálně zlepšení stavu. Někdy lidé pozorují zlepšení v řádech dní. Někdy to ale trvá.
Co se týče doby léčby, tak medicinální houby lze užívat dlouhodobě. Klidně i roky. Nicméně člověk musí vidět neustále nějaký efekt, nějaká zlepšení stavu.
Co se týče preventivního užívání, tak na to jsou lepší medicinální houby, které dokáží zvyšovat u člověka schopnost adaptace a odolnosti. Pokud se dítě chystá do školky a vy víte, že bude hned nemocné, tak to je případ, kdy je houby dobré užívat už předem. Nebo lidé, kteří si prošli onkologickým onemocněním, tak pro ně vhodné si dělat 1−2x ročně kúru z medicinálních hub. Podpořit si vitalitu a odolnost.
Čínské bylinky kupujte od prověřených dodavatelů, kteří si své výrobky nechávají pravidelně testovat. Je nežádoucí, aby vám bylinky, které vás mají léčit, dostávaly do těla různé nečistoty typu těžkých kovů, pesticidů či plísní.
Při užívání bylinných receptů nepozoruji prakticky žádné negativní vedlejší účinky. Je však třeba recept správně indikovat, ideálně na podkladě hlubšího vyšetření a určení příčiny problému.
Vzácné jsou i alergické reakce. Za svou mnohaletou praxi jsem se s alergickou reakcí na houby setkal asi jednou.
Byliny lze užívat souběžně i s dalšími léky. Člověk by ale měl přesně vědět, co dělá, protože zde může dojít k výraznému ovlivnění mezi jednotlivými přípravky. Člověk si může stav i zhoršit. Proto je lepší poradit se nejprve s odborníkem či lékařem.
Občas se setkávám s názorem, že když žijeme v Čechách, tak bychom měli používat místní bylinky. Jednoznačně s tímto názorem souhlasím. Ale…
Problém je v tom, že bylinky pěstované v Číně mají trochu jiné účinky, než ty české. Je to dáno podnebím, geografií, možná i genetikou. A s těmito specifickými účinky se počítá v daných recepturách. Pokud by jedna bylinka fungovala jinak, tak to ovlivní účinek celého receptu. A to terapeut ani pacient neocení.
Ještě je tu jeden aspekt. Občas se setkávám s názorem, zda je možné léčit Evropany čínskými bylinkami. Vždyť jsou odlišní než Číňané. To ano, nicméně pomocí receptů ovlivňujeme určité mechanismy, určité principy, určité procesy, které jsou v lidském těle. Je jasné, že černoch bude mít jiné nerovnováhy (nemoci) než Eskymák. Ale čínské tradiční recepty řeší ty mechanismy, které vyvolávají daný problém. Tzn., budu pravděpodobně jiné recepty používat častěji u Eskymáků, kteří jsou vystaveni neustálému chladu, a jiné u černochů žijících v tropickém pásmu, kde je stále vlhko a horko.
Pokud vás čínská fytoterapie zajímá a chcete se o ní dozvědět více, tak kromě mého Wiki Herbáře můžete shlédnout i některé webináře, které pravidelně pořádám. Hodně informací najdete i v sekci Články či Videa.