Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, které se nejčastěji projevuje u lidí starších 50 let. Postihuje mozek a způsobuje postupné odumírání nervových buněk, konkrétně těch, které produkují dopamin v části mozku zvaném Substantia nigra. V mozku tak převládá neurotransmiter acetylcholin, což má za následek typický třes, potíže s motorikou a psychickými problémy. Pacient postupně ztrácí schopnost kontroly nad svými svaly, pohybem a řečí. Rozlišujeme několik stádií Parkinsonovy nemoci. Na začátku mohou nemocní budit dojem zdravých lidí a své potíže nepřipisují nemoci mozku, ale postupujícímu stáří. Kolem věku 50 let nemoc začíná v buňkách zprostředkujících čichové vjemy, následně příznaky postupují do žaludku, a proto v tomto stádiu pociťují jeho jakoby jeho „plnost“. Mozek je postižený až v tom posledním stádiu. V něm je zasaženo především centrum pro pohyb, který je čím dál tím těžší ovládat a dostat pod kontrolu. Tělo ovládají samovolné pohyby, a ty kontrolované je těžké vykonávat. Kromě chůze a rovnováhy je narušená také schopnost polykání a řeč, kvůli špatné koordinaci svalů jazyka a tváře, písmo či spánek. Nemocný také pociťuje brnění rtů a tváře. Samostatnou skupinu, tzv. “Young Onset” („nástup v mladosti“), tvoří mladí lidé, kteří mezi 30-40 lety pociťují ztuhlost svalů a zpomalenost.
Parkinsonova choroba není přímo dědičná, ale predispozice se mohou v důsledku vnějších vlivů proměnit postupem času na nemoc.
Dle TČM spočívá hlavní příčina Parkinsonovy nemoci ve vyčerpání krve jater a ledvinové yin. Tím selhává výživa a zpevňování šlach a dochází k třesu a křečím, ztuhlosti a rigiditě, event. kontrakcím. Nedostatečnost yin vede k hyperaktivitě yangu, to může způsobit, že se uvnitř zvedne tzv. jaterní vítr. Zejména pokud se vítr mísí s hlenem a vlhkostí, může dojít k ucpání a zablokování sítě drah a spojek, což má za následek přetrvávající třes a chvění. Také nezvládnuté emoce (nenaplněné touhy, hněv a frustrace) můžou působit na játra negativně. Ty ztrácejí kontrolu nad prouděním Qi a ta začíná stagnovat. Protože „Qi hýbe krví“, může docházet ke stagnacím až blokádám. Na jedné straně statická krev blokuje proudění a výživu šlach, na druhé straně brzdí i tvorbu „nové“ krve. Obojí může mít za následek špatnou výživu buněk šlach s následným třesem, křečemi, ztuhlostí a kontrakturami.
Sheng Ming Xi Feng Tang uvedený mechanismus ovlivňuje doplněním Qi a krve, tak aby došlo k rozhýbání stagnací a blokád, a tím zprůchodnění drah a spojek. Játra se výživou „změkčí“, vnitřní vítr se zklidní, ustává třes i mimovolné pohyby a zlepšuje se hybnost i pohyblivost celého těla. Pacient může zas ovládat svoje tělo a zlepší se i hladina životní energie a samozřejmě i nálada.
Sheng Ming Xi Feng Tang je tonikum, a proto obvykle trvá nějakou dobu (2 až 3 měsíce), než se jeho účinky plně projeví. Nejde o prosté řešení „vrcholků“ problému – zástavu třesu, současně výživou řešíme i jeho příčinu – „kořen“ nemoci.
Úprava | Čínsky | Česky | Latinsky |
Sheng | Huang Qi | kozinec blanitý, kořen | Rad. astragali |
Dang Shen | pazvonek chloupkatý, kořen | Rad. codonopsis | |
Dang Gui | děhel čínský, kořen | Rad. angelicae sinensis | |
Chao | Bai Shao | pivoňka mléčnokvětá, kořen | Rad. paeoniae alba |
Ji Xue Teng | toulec laločný, kořen, stonek | Caulis milletiae seu spatholobi | |
Tian Ma | gastrodie vyvýšená | Rhiz. gastrodiae | |
Gou Teng | řemdihák, koncové větvičky | Ram. cum uncis uncariae | |
Zhen Zhu Mu | perlorodka (sladkovodní) | Concha margaritiferae | |
Jiu | Dan Shen | šalvěj červenokořenná, kořen | Rad. salviae |
Chan Tui | obal larvy cikády | Periostraceum cicadae | |
Di Long | dešťovka | Lumbricus | |
Sheng | Chuan Xiong | koprníček Wallichův, oddenek | Rhiz. ligustici |