Stravování podle čínské medicíny

Moudrost starých čínských mistrů 

Tradiční čínská medicína byla po celou dobu své existence hlavně medicínou preventivní. Jejím prvořadým cílem bylo vždy udržovat u člověka harmonii mezi Yin a Yangem a snaha o zachování dostatku životní energie do co nejvyššího věku. K dosažení tohoto cíle používala a stále používá metody jako: tělesná cvičení, dietetika a doporučení zdravého životního stylu. Pokud se člověk ocitne v nerovnováze, tak potom využívala i akupunkturu, různé druhy masáží, baňkování a hlavně fytoterapii (bylinkářství).

Dnes si však lidé žijící v oblastech s „vyspělou civilizací“ dobrovolně huntují tělo, protože mají pocit, že nakonec vše spraví vyspělá medicína se zázračnou pilulkou. Hlavně, ať nás to nestojí čas a námahu, které by nás vytrhovaly z pracovního procesu. Ženeme se za úspěchem, pracujeme celý den, nenacházíme čas na své blízké, a už vůbec ne sami na sebe. A tak nemoc plíživě přebírá vládu nad naším tělem.

Právě jídlo a pití nám dodávají palivo pro naše každodenní aktivity, které se transformují v materiální základ a funkce našeho těla. Jsme tím, co jíme, pijeme a dýcháme. Strava musí být vyvážena jak dostatečnou aktivitou, tak i dostatečným odpočinkem a relaxací.

Teorie čínské medicíny tvrdí, že člověk je „naprogramován“ tak, aby se dožil nejméně 120 let. Ledvinová esence (mohli bychom říct genetický vklad) je dědictvím našich předků (tří generace dozadu) a je naším nejdůležitějším kapitálem. A jenom na nás záleží, jak s tímto kapitálem ve svém životě dokážeme naložit.

Čínská dietetika

Tradiční čínská dietetika je systém stravování vycházející z čínské filozofie. Strava by měla být jednoduchá, pestrá a neměla by vytvářet hlen. Důležitá je též pravidelnost a klid při jídle.

Tvorba jídelníčku je přizpůsobena konstituci, věku, pohlaví, ročnímu období, místu, kde jsme se narodili a kondici, v jaké se momentálně nacházíme.

Určitě někteří z vás mohou namítnout, že Asie leží úplně na jiné straně zeměkoule a nemůžeme přenášet tyto zvyklosti do středu Evropy. Dovoluji si upozornit, že Říše středu leží ve stejné zeměpisné šířce a délce akorát na druhé straně zeměkoule. Navíc nepřenášíme z Číny plodiny, ty k nám do Evropy přišly z Asie mnohem dříve, ale filozofii, která rozšiřuje naše vědomosti o charakteru potravin, která nepodléhá módnosti, ale je tvrdě zakořeněna v celém systému – v nauce o pěti prvcích a koloběhu světa, kterého jsme součástí.

Proč si Číňané nelámou hlavu s kaloriemi?

Zatímco v Evropě měříme veškeré potraviny na kalorie a zjišťujeme, zda obsahují bílkoviny, tuky či cukry, čínská dietetika u potravin rozeznává chuť, povahu, příslušnost (tropismus) k jednotlivým orgánům a způsob úpravy jídla. Tyto vlastnosti pak významně ovlivňují jejich způsob stravování. Tento způsob kvalifikace potravin tak mnohem lépe dokáže přizpůsobovat jednotlivé druhy potravin momentálním potřebám – věku člověka, ročním obdobím či nějaké nemoci.

Staří čínští mistři totiž při nemoci začínali léčbu úpravou stravy a preferováním určitých potravin, které nerovnováhu měly ovlivnit. Teprve když výsledky nebyly uspokojivé, sahali k bylinné léčbě nebo akupunktuře.

Co je chuť potravin a jaký má směr?

Chuť náleží k základním orgánům (Ledvinám, Plícím, Slezině, Játrům, Srdci) v našem těle a podporuje jejich činnost. Ale pokud strava není vyrovnaná, může přemíra potravin s jednou určitou chutí narušit harmonický koloběh energie v našem těle.

Kyselá chuť stahuje dovnitř a dolů a náleží k Játrům a žlučníku. Tato chuť potravin se využívá u nadměrného pocení, výtoků, výřezu orgánů, u průjmu (například: ocet, petržel, kuskus, špalda, výhonky luštěnin, ibiškový čaj, šípkový čaj, meduňkový čaj, šampaňské).

Hořká chuť směřuje dovnitř a dolů, vysušuje, ochlazuje, snižuje krevní tlak, horečku, zmírní překyselení žaludku. Tato chuť patří k Srdci a Tenkému střevu (například: celerová nať, chmel, pampelišky, růžičková kapusta, žito, hlávkový salát, pelyněk).

Sladká chuť má směr mírně nahoru, uvolňuje, vyživuje a patří ke Slezině, Slinivce a Žaludku. Potraviny se sladkou chutí nasytí, dodají energii, což jsou hlavně obiloviny a pak tzv. prázdné potraviny, které nás jen na chvíli nabudí, ale nedodají nám žádnou energii, jako je například bílý cukr a výrobky ho obsahující.

Pálivá chuť rozhýbe a směřuje energii ven, otevírá póry, pomáhá pocení například v počátku nachlazení, povzbuzuje trávení a odlehčuje. Náleží k Plicím a k Tlustému střevu (například: zázvor, kajenský pepř, česnek, pórek, křen, syrová cibule, husa, krůta, mátový čaj, ředkvička, bílá ředkev).

Slaná chuť směřuje dolů, projímá, změkčuje a náleží k Ledvinám a Močovému měchýři (například: parmezán, platýs, tuňák, fazole adzuki, hrášek, vepřové, miso, fazole mungo, olivy).

Jednotlivé chutě jsou schopny ovlivnit i další orgány v rámci pěti prvků. Takže:

Plíce kontrolují Játra

Přemíra potravin s pálivou chutí (prvek kov – Plíce) poškodit činnost Jater (ženy všeobecně by neměly používat pálivé potraviny a lidé, kteří mají problémy se šlachami, sportovci a vznětliví jedinci).

Ledviny kontrolují Srdce

Přemíra slané chuti (prvek vody – Ledviny) zadržuje vodu a tím poškozuje činnost Srdce (lidé s kardiovaskulárními onemocněními by se měli vyvarovat potravin se slanou chutí).

Játra kontrolují Slezinu

Přemíra kyselé chuti (prvek dřeva – Játra) může poškodit funkce Sleziny.

Srdce kontroluje Plíce

Přemíra hořké chuti (prvek ohně – Srdce) může poškodit Plíce (astmatici, lidé s častými záněty dolních cest dýchacích, s CHOPN by se měli vyvarovat potravin s hořkou chutí, aby si ještě více neoslabovali Plíce).

Slezina kontroluje Ledviny

Přemíra sladké chuti (prvek země – Slezina) může narušit činnost Ledvin a rozvrátit acidobazickou rovnováhu v těle.

Povaha potravin

Čínská dietetika rozděluje potraviny do pěti teplotních kategorií. Máme potraviny: studené, svěží, neutrální, teplé a horké. Povaha potravin se využívá v čínské léčebné dietetice, aby nedocházelo k poškozování jednotlivých orgánů či aby se vyrovnaly některé nerovnováhy organismu.

Čínská medicína léčí protikladem. Pokud je nemoc horká, používáme studené prostředky, zchlazujeme horké. A naopak. Je-li nemoc studená, zahříváme. Například pokud trpíte kožním onemocněním, které často je zapříčiněno horkostí v organismu, měli bychom vynechat teplé a horké potraviny. Pokud s oslabenou Slezinou jíte chlazená, mražená nebo studená jídla z ledničky či k jídlu pijete studené nápoje nebo nápoje s ledem zraníte si Slezinu. Slezina nemá ráda studené potraviny. Navíc takové jídlo strávíte jenom částečně, v těle se začíná zadržovat vlhkost, což může být základem pro vznik mnoha civilizačních onemocnění.

Pokud jsme zdraví, měli bychom jíst více či méně neutrálně.

Povahou potravin se rozumí jejich vnitřní charakter. Nemá nic společného s jejich úpravou (i když ta je důležitá viz dále), ale s energií, která jim byla dána díky jejich původu a růstu. Stravování by mělo mít neutrální charakter a ostatní povahy přizpůsobovat ročnímu období. V zimě si můžeme dovolit mít více stravy, která zahřívá, což je nejenom výběr druhu potravin, ale i například koření, jako je skořice nebo hřebíček. Oproti tomu v létě se snažíme potravinami osvěžovat a v horku chladit, proto si můžeme dovolit tropické ovoce a další potraviny, které ulehčí tělu vyrovnat se s vysokými teplotami.

Způsoby úpravy jídla

Důležité je myslet i na to, abychom minimalizovali ztráty při přípravě potravin. Rostlinné potraviny by neměly přijít do styku s těžkým kovem, mědí a hliníkem. Proto je výhodnější pro jejich přípravu používat varné sklo nebo smaltované nádobí.

Zeleninu a brambory omývejte rychle a zbytečně je nenechávejte máčet ve vodě. Přišli byste o zásadité látky jako je draslík a sodík.

Listovou zeleninu a koření nespařujte, poničili byste jejich strukturu – zejména špenát a listový salát.

Velmi hodnotné jsou zeleninové vývary, kde mnoho výživných látek zůstává právě v nich.

Příprava jídla v léčebné čínské dietetice měla cílený význam a byla úmyslně rozlišována. Úprava jídla se dělí na: horkou, teplou, neutrální, chladnou a studenou (stejně jako povaha jednotlivých potravin).

Horká úprava jídla není vhodná v teplých měsících a pro lidi, kteří trpí vysokým tlakem, pálením žáhy a ekzémy. Mezi tyto úpravy jídla patří:

• grilování (je to úprava, kdy na pokrm dopadá tepelné záření prostřednictvím topné spirály nebo žhnoucích kusů paliva),
• uzení (tepelná úprava masa, ryb nebo sýrů, která se většinou nakládají do solného roztoku a pak se určitou dobu nechávají uzavřené v teplém kouři, který vzniká hořením tvrdého dřeva),
• prudké opékání (je příprava, kdy je nutné, aby olej byl pořádně rozpálený a maso se co nejrychleji zatáhlo).
• restování (je prudké opečení na velmi malém množství rozehřátého oleje, které trvá asi 15 minut, upravuje se takto zelenina a maso),
• pečení (je dlouhá tepelná úprava v troubě nebo peci při teplotě 150 °C až 250 °C),
• fritování (je podobné smažení, liší se tím, že je rovnoměrnější, rychlejší a je zcela ponořen do oleje okolo teploty 180 °C),
• smažení (je příprava potravin v oleji při teplotě nad 100 °C. Pokrm se musí několikrát obrátit a jeho příprava trvá okolo 15 minut).

Pozor na grilování masa na otevřeném ohni, které je svojí povahou horké nebo teplé (např. kuřecí a vepřové maso).

Teplá a neutrální úprava jídla (vyrovnaný Yin a Yang, lehce oslabený Yang) příprava jídla by se měla vyskytovat v našem jídelníčku nejčastěji. Je též vhodná při různých dietách a pro lidi, kteří trpí poruchami trávení apod. Mezi tyto úpravy jídla patří:

• vaření ve vodě (je úprava, kdy pokrm je ve vodě zcela ponořen a vaří ve vodě při teplotě 100 °C),
• dušení (je tepelná úprava, kdy je pokrm částečně ponořen a působí na něj horká pára. Tekutinu tvoří vlastní vydušená šťáva, voda nebo vývar, kterými pokrm podléváme, dusíme vždy v uzavřené nádobě),
• vaření v páře (patří mezi nejzdravější způsob přípravy pokrmů, nepoužíváme žádný tuk, potraviny nepřichází do styku s vodou a zdrojem tepla, pokrmy můžeme takto připravovat v pařáku nebo v parním hrnci),
• blanšírování (je kuchařské technika, kdy se plod ponoří do horké vody a následně zchladí. Díky této technice se snadněji sloupne slupka. Blanšírování zeleniny znamená, že nakrájenou očištěnou zeleninu vhodíme do vroucí slané vody, krátce povaříme do křupava a hned vylovíme).

Chladná úprava jídla je klíčení a syrová úprava potravin (mixování, odšťavňování ovoce a zeleniny). Forma úpravy potravin podporuje jejich stravitelnost, takže konzumace syrových potravin by měla být velmi střídmá a měla by se preferovat spíše v letním období v odpoledních hodinách. Ranní pití tzv. smoothie je doslova šokem pro trávící systém a rozhodně není vhodné pro většinu z nás. Může způsobit zachlazení dělohy a problémy s otěhotněním, řídkou stolici, gynekologické výtoky a bolestivou menstruaci.

Studená úprava jídla zahrnuje zmrazené potraviny a potraviny z ledničky, zmrzliny, nápoje s ledem. Zmrazování zničí přirozenou energii potravin. Nezapomeňte na to, že naši předkové potraviny skladovali nejčastěji pomocí kvašení a sušení. Mražení je velmi mladý způsob konzervování potravin. Ledničky se začaly vyrábět v roce 1913 a ještě hodně dlouho trvalo, než se rozšířily do domácností. Zmraženou potravinu bychom měli tepelně upravovat min. 45 minut, což je reálné u některých druhů masa, ale rozhodně se nehodí pro zeleninu či ovoce.