Víte, jaké slovo je nejdůležitější v čínské medicíně?

Doslova vše v čínské medicíně, ale i v čínském světonázoru, vychází z principu Yin a Yangu. Yin a Yang jsou dvě základní síly, které určují rytmus všeho, co v našem vesmíru existuje. Celý vesmír je řízený přeměnami nebo též pulzováním Yin a Yangu. Každá věc a každý jev e vesmíru má v sobě yinovou a yangovou část. Neviditelnou, skrytou, ale stále se proměňující.

 

 

Neexistují tedy věci čistě yangové, nebo čistě yinové. Síly Yin a Yang jsou spojené neviditelným vláknem a v pravidelném rytmu převažuje jedna nad druhou, druhá nad první. A tak stále dokola. Nemohou bez sebe být a zároveň se tak trochu nesnášejí. Nemohou se od sebe odpojit, ale současně se neustále jeden snaží zabrat území toho druhého. Prostě taková malá italská domácnost.

 

 

Symbol monády, známý jako taijitu, dokonale ilustruje dynamický vztah mezi Yin a Yangem. Tmavá část symbolizuje Yin, světlá část Yang. Nejsou oddělené, ale plynule do sebe přecházejí, což vyjadřuje neustálý pohyb a přeměnu. Každá z částí obsahuje malou tečku své opačné síly – v Yin je zárodek Yangu a v Yang zárodek Yinu. To symbolizuje, že nic není zcela jednorozměrné a každá síla v sobě obsahuje potenciál svého protikladu.

Když Yin dosáhne svého maxima, přemění se v Yang a naopak. Tento nekonečný cyklus se v přírodě projevuje například střídáním ročních období, dne a noci. Stejně tak v lidském těle probíhá neustálé přelévání těchto energií, které zajišťuje jeho harmonické fungování. Monáda nám ukazuje, jak je rovnováha proměnlivá, a že klíčem k životu je přijmout tuto dynamiku a žít v souladu s ní. 

 

 

K pochopení Yin a Yangu nám může pomoci starověká hinduistická mytologie. Podle ní bůh Šiva stvořil svět svým tancem. Tento tanec symbolizuje pulzující rytmus života a smrti, neustálou přeměnu. V jeho rytmu pulzují nejen hvězdy a planety, ale i vše kolem nás i v nás – od pohybu elektronů v atomu až po rytmus našeho dechu či pumpování krve srdcem. Šivův tanec je obrazem toho, co čínská filozofie nazývá pulzováním Yin a Yangu. Či přeměnou Yin a Yangu.

 

 

 Yin a Yang v těle – základní principy

Představte si horu. Z jedné strany zalitou sluncem, druhou stanu ponořenou do stínu. Slunečná strana symbolizuje Yang - teplo, světlo, aktivitu, expanzi. Stinná strana představuje Yin - chlad, tmu, klid a koncentraci. Každý člověk má v sobě určitou kombinaci Yin a Yangu a udržet obě v rovnováze pro nás znamená zdraví. Zejména, když někteří lidé mají přirozeně více Yinové energie a jiní zase více Yangové.

Pokud jedna z těchto sil začne výrazněji převažovat, začne docházet k nerovnováze, která nás časem dovede až k nemoci. Filozofií čínské medicíny je pomáhat vracet tělo do „zdravé“ rovnováhy.

Zdraví představuje křehkou rovnováhu mezi Yin a Yangem. Tato rovnováha je však proměnlivá a citlivá na vnější vlivy – stravu, naše chování, vliv prostředí i emocionální stav. Například konzumace smažených jídel a stres přispívají k nadbytku Yangu, zatímco pasivita a nadměrná konzumace sladkostí zvyšují Yin.

 

 

 Cesta středu – ideální stav

Abyste pochopili, jak účinně zachovávat zdravou rovnováhu, vysvětlím vám principy starého čínského učení o Cestě středu (Zhong Yong). Ta symbolizuje ideální rovnováhu mezi Yin a Yangem. Ideální stav, který v podstatě není nikdy dosažitelný, ale naším úkolem by mělo být k němu stále směřovat. Odkloníme-li se z této cesty, naše zdraví bude ohroženo.

To, jak žijeme, nás neustále vychyluje od ideální linie Cesty středu. Podívejte se na obrázek. 

Čára uprostřed je Cesta středu. Nahoře je yangová oblast a dole pod Cestou středu je yinová oblast. Křivka ukazuje, jak se poměr Yin a Yangu mění během každého dne, a celého našeho života. 

Dobrou zprávou je, že naše tělo má úžasnou samoregulační schopnost, a dokáže tyto výkyvy vyrovnávat. Ta samoregulační (samo uzdravující) síla nás neustále vrací na Cestu středu. V západní medicíně pro to máme pojem „homeostáza“ - schopnost organismu udržet si stabilní vnitřní prostředí. 

Žijeme-li příliš jednostranně nebo extrémně, výkyvy nahoru nebo dolů přesáhnou hranici, odkud se náš organismus už není sám schopen vrátit zpět k Cestě středu. Toto je hranice nemoci (souběžné čáry s Cestou středu). 

Po překročení těchto hranic (nahoře nebo dole) si naše tělo už nedokáže poradit samo a potřebuje zásah zvenčí. Musí přijít léčba, a je jedno, jestli v podobě akupunktury, bylin, vitálních hub nebo antibiotik. Cíl je stále jeden - vyrovnat Yin a Yang a dotlačit je k Cestě středu.

Pokud k vyrovnání zvolíme západní medicínu - antibiotika či kortikoidy – hrozí zde riziko, že svojí silou a svým působením vytvoří z jedné nerovnováhy nerovnováhu jinou. Což jsou všechny negativní vedlejší účinky „západních léků“.

Oproti tomu je přírodní léčba pomalejší, a navíc má v sobě adaptogenní brzdy, které pomáhají navracet tělo do rovnováhy bez rizika vzniku jiných nerovnováh.

Každou situaci a každou nemoc je třeba posuzovat individuálně. Někdy i antibiotika jsou lepší volbou, právě proto, že jsou agresivnější a rychlá.

 

 

V jedné starší knížce o čínské medicíně jsem četl o Doktorovi 1 a Doktorovi 2. Mezi těmi dvěma přímkami, které tvoří hranici nemoci, pracuje Doktor 1. To jsme mi sami, to je samo uzdravující schopnost našeho organismu. A Doktor 1 neustále vyrovnává výkyvy z jedné či druhé strany. Vyrovnává to, jak blbě žijeme. To je Doktor 1. Pracuje neustále a nedostává za to žádný plat. Pokud ale Yin nebo Yang překročí hranici nemoci, tak na to už Doktor 1 nestačí a musí nastoupit Doktor 2. A to je opravdový lékař se svými medikamenty.  Ten už většinou nepracuje zdarma. A už vůbec ne pořád. Někdy na něj musíte čekat i několik měsíců. 

 

 

Chceme-li být zdraví, měli bychom jít Cestou středu. Prosté a jednoduché. Jenže jsme jenom lidé, ovlivňuje nás věci a okolnosti kolem nás, máme různé predispozice a různou odolnost, a proto z této cesty často odbočujeme. To je přirozené. Nikdy by ale tyto odbočky neměly být extrémní a dlouhodobé. Vždy bychom se měli snažit navracet se k Cestě středu.

 

Tipnete si, jaké to je? Už po staletí je jedním z nejdůležitějších pojmů čínské medicíny slovo přiměřeně. Vše ve svém životě dělat přiměřeně a zůstat tak v koridoru mezi hranicemi nemoci. 

 

To, co tady říkám není nabádání k asketickému životu. V podstatě můžeme dělat cokoliv, jíst grilované maso, jíst zmrzlinu, jíst fastfoody, zkusit adrenalinové sporty, pařit celou noc. Život nemusí být nudný, důležité je žít přiměřeně. Držet se v koridoru mezi hranicemi nemoci. Sledovat to, co vám tělo říká. Jaké vám posílá signály. To vám často řekne, že už nežijete přiměřeně.

 

Ale asi je dobré nečekat na signály a nastavit si životní styl tak, aby byl přiměřený. A vyhýbat se extrémům. Ale pokud jsme pozvaní na pařbu, tak odmítnout nemusíme. Pokud tedy napaříte každou noc. To by se asi dalo už považovat za extrém.

 

Co si tedy z kapitoly o yinyangových cyklech musíme zapamatovat. Že bychom měli žít přiměřeně, že bychom měli jít po Cestě středu nebo spíš jít v tom koridoru mezi hranicemi nemoci a vyhýbat se extrémům. Jedině tak budeme zdraví.

 

 

Jedním z přírodních prostředků, které účinně pomáhají najít ztracenou rovnováhu, jsou vitální houby. Tlačí nás neustále k Cestě středu (k Zhong Yong). Pomáhají vyrovnávat výkyvy našeho života. Mají dominantní sladkou chuť, což je chuť středu (Sleziny), teplotu mají nejčastěji neutrální nebo se pohybuje někde kolem neutrálu, což je opět střed, no a tropismus je také ke Slezině, tzn. ke středu.Vitální houby dokážou jakákoliv naše odbočení z Cesty středu vyrovnávat a opět nás na Cestu středu přirozeně vracet. V tom je jejich kouzlo. Všechna yinyangová vychýlení tlačí zpět na Cestu středu. Proto vitální houby pomáhají u tak různorodého spektra obtíží. 

 

 

Yin a Yang jsou jako dva tanečníci v nekonečném rytmu Šivova tance. Drží nás v neustálém pohybu a přetlačování, které určuje naši cestu životem. Pokud chcete žít dlouhý a zdravý život, snažte se kráčet po Cestě středu – přiměřeně, bez extrémů. Jak říká staré čínské přísloví: „Být v souladu s Yin a Yangem znamená život, porušovat jej znamená záhubu.“ Pamatujte, že přiměřenost je klíčem ke zdraví.