Yin a Yang v přírodě a ve společnosti

V minulých kapitolách jsme si vysvětlili, co je to Yin a Yang. Také jsme si řekli, že pochopení těchto dvou základních principů fungování vesmíru využívá terapeut tradiční čínské medicíny ve své každodenní praxi. Díky nim dokáže určit příčinu nemoci a také následnou léčbu. A nejen to. Pochopení fungování těchto dvou principů nám pomáhá žít zdravěji a nemocem předcházet. Vždyť každá nemoc je pouze nerovnováha mezi Yinem a Yangem. 

Yin a Yang jsou protikladné principy. Jeden se neustále snaží převážit nad druhým. Snaží se ho vytlačit, nahradit či zabrat větší území. Když se jeden zmenšuje, druhý se zvětšuje. Jeden se přeměňuje v druhý a naopak. Neustále dokola. V přírodě jsou obvykle v určité křehké nestabilní rovnováze. Často nacházíme v jejich přetlačování určitou pravidelnost, které pak říkáme yinyangové cykly. 

Obě síly, Yin a Yang, neustále působí proti sobě, ale zároveň jedna bez druhé nemůže být. Jsou jakoby propojené neviditelnými nitkami a nemohou se od sebe oddělit. Jedna se snaží druhou vytlačit, převážit nad ní. Když se jedna začne zvětšovat, je to vždy na úkor té druhé. Když jedna dosáhne svého extrému, tak se změní ve svůj protiklad.

Výsledkem tohoto pnutí jsou neustálé přeměny Yin v Yang a naopak. 

Yin a Yang pulzují celým vesmírem 

Výsledkem tohoto pnutí jsou všechny procesy, které probíhají v našem organismu, ale v podstatě i v celém vesmíru. Tyto yinyangové proměny v přírodě tvoří pravidelné, stále se opakující cykly. Yinyangové cykly. Neustálé pulzování Yin a Yang.  Pulzace vesmíru. Šivův tanec. Je to střídání dne a noci, střídání ročních období, i náš život je jeden velký yinyangový cyklus. V Su Wen se píše: „Je-li yin příliš silná, oslabuje Yang; je-li přílišný Yang, oslabuje Yin. Když vítězí Yang, vzniká horko; když vítězí Yin, vzniká chlad.“ 

Pokud jedna strana ubývá, tak druhá přibývá a naopak. V Su Wen se píše: „Yin a Yang jsou sice rozdílná slova, ale ve skutečnosti jde jenom o přibývání či ubývání jedné Qi, jednou postupuje, podruhé ustupuje, jednou ubývá, podruhé přibývá.“ Je to takové neustálé přetahování se, když jeden přibývá, druhý ztrácí. A za chvíli to bude naopak.

Krásně tento cyklický pohyb můžeme popsat na starodávném symbolu Yinu a Yangu, kterému se říká monáda. Monáda zobrazuje koloběh yinové a yangové energie. Sledujte ten pohyb po směru hodinových ručiček.

Tmavá kapka symbolizuje Yin. Když Yin začne narůstat, tak se v ní objeví zárodek Yangu. A když Yang dosáhne svého maxima, tak se změní ve svůj protiklad. V Yin. A Yin stoupá, dokud nedosáhne svého vrcholu. A tak pořád dokola. V Su Wen se píše: „Když je Yang nadměrný, vzniká horkost; když je nadměrná Yin, vzniká chlad. Z krajního chladu se rodí horko a z krajního horka se rodí chlad“. Toto střídání, tento cyklický, nikdy nekončící pohyb, můžeme vidět prakticky ve všech procesech, které probíhají v našem těle, ale i v přírodě, ve společnosti, prakticky v celém vesmíru. Někdy jsou ty cykly krátké jako třeba nástup horečky po nachlazení. Někdy jsou delší jako třeba náš lidský život. A některé cykly v přírodě či ve vesmíru nejsme schopni z naší lidské perspektivy vůbec zaznamenat. 

Na monádě také krásně vidíme, že nic není čistě yinové a nic není čistě yangové. Každá Yin má v sobě zárodek Yangu a každý Yang má v sobě kousek Yin. Znamená to také, že se jeden v druhý mohou snadno přeměnit. Často jsou v křehké nerovnováze, která se může snadno zvrtnout. Nic tedy netrvá věčně. Vše se jednou díky yinyangové dynamice přemění.

Nic není stálého, vše se neustále proměňuje. 

Díky protikladům Yin a Yang jsme schopni věci vůbec pozorovat a vnímat. Pokud by nebylo světlo, nevěděli bychom, že je i tma. Beze dne by nebylo noci. Formu věcí vnímáme díky prázdnu, které je kolem nich. Že je něco suché, vnímáme proto, že to může být i mokré atd.

 To dělení není absolutní. Yinovou a yangovou stránku můžeme pozorovat u jedné věci nebo u dvou věcí, které spolu souvisí. Můžeme sice říct, že orel je vůči velrybě více yangový, nicméně obvykle spolu nemají žádný vztah, tak mezi nimi nedochází k yinyangovým přeměnám. Třebaže by se velryba postupně změnila na orla. 

Typickým příkladem yinyangového cyklu v přírodě je třeba střídání dne a noci. Ráno začne narůstat Yang. Teplota postupně stoupá. Vše se zahřívá. Svého maxima dosáhne teplota v poledne. Zde se cyklus změní a Yang začne ustupovat. Na jeviště přichází Yin. Svého maxima dosáhne o půlnoci. A poté začne ustupovat. Den a noc tvoří jeden yinyangový cyklus. Stejně tak to je s ročními obdobími. Na jaře začne narůstat Yang, vše začne proudit, pučet. Teplota se postupně zvyšuje. Svého maxima dosáhne v létě. Podzim je nástupem Yin. Zvyšuje se vlhkost v ovzduší a ochlazuje se. V zimě dosahuje chlad maxima. Vše v přírodě se zpomalí a uzavře do sebe.

I náš život je jeden velký yinyangový cyklus. Když jsme mladí, tak v nás narůstá yangová energie. Jsme akční (tedy alespoň někteří z nás), máme rádi rychlá auta, hlasitou hudbu, cestujeme, přijímáme nové výzvy. Naše plodnost je na vrcholu. Maximum Yangu u člověka je někdy kolem 25. roku. Kolem 38 let se to začne lámat a přichází yinové období našeho života. Vše se zpomalí, více se uzavřeme, již nemáme touhu tolik cestovat či podnikat nové věci. Spíše nás už láká vážná nebo meditativní hudba než metalová hudba. Alespoň by to tak mělo být. Je důležité si uvědomit, že to není dobře a špatně.

Mládí má své výhody i nevýhody. Stejně tak i pokročilý věk. Někteří lidé to nechtějí pochopit a chtějí být věčně mladí. Ve stáří se snaží vyrovnat mladým, a tak skáčou bungee jumping, kupují si rychlá auta, hledají mladší partnery. Stále chtějí plout na yangové vlně. Nicméně ze zkušenosti vidím, že yinyangové cykly jsou neúprosné a nejde je obelhat. Život nás do yinového období dotlačí, ať chceme, nebo ne. Stane se něco v našem životě, co nás donutí zpomalit. A přehodnotit celý život. Třeba onemocníme nebo ztratíme práci. Nebo přijde jiná výzva. Je lépe tedy tento yinyangový cyklus našeho života pochopit a nevzpírat se mu. Bude to pro nás méně bolestivé. 

Jsou i cykly, které jsou z perspektivy našeho života příliš dlouhé, abychom je byli schopni pozorovat. Mám jednu takovou teorii (myslím si i na Nobelovu cenu J). Všichni vidíme, jak se náš život neustále zrychluje. Máme neustále rychlejší a rychlejší auta, letadla, stroje. V práci musíme stihnout vše rychleji, abychom si ji udrželi. Informace přicházejí tak rychle a intenzivně, až z toho šílíme a nezvládáme je pobírat. Nemáme čas si posedět s přáteli či rozjímat o samotě. Nemáme čas na rodinu. Země se otepluje, tají ledovce. Počasí již není stabilní, vidíme neustálé a rychlé změny. Mnoho lidí i říká: „Ten týden utekl nějak rychle.“

Tak se zkusme zamyslet. Počátkem 18. století začala průmyslová revoluce. Lidé začali intenzivněji dolovat uhlí, aby mohli pohánět parní stroje. 

Později takto začali využívat i ropu. Co je to ale uhlí a ropa? Je to maximální yinová hutná stlačená energie. Kdysi v pravěku se živé stromy a živočichové změnily na mrtvou hmotu, která se svojí vahou maximálně stlačila. To je prototyp maximální Yin. A člověk tuto maximální Yin svojí činností přeměňuje na oheň, tzn. na maximální Yang. V motorech, v elektrárnách, v teplárnách, v průmyslu atd. Tato jeho činnost se neustále stupňuje. A tak na zemi narůstá yangová energie. A Země se otepluje. Vše se zahřívá a zrychluje. Je možné, že oteplování Země, jak ho dnes pozorujeme, je výsledkem příliš yangové činnosti člověka. To, jak člověk aktivně přeměňuje Yin na Yang.

Ale možná je oteplování součástí nějakých větších yinyangových cyklů, které nejsme schopni z naší lidské perspektivy uchopit.

A možná to jde ruku v ruce. 

A jelikož víme, že čas je relativní veličina, tak možná se zrychluje i čas. Taky jste si asi všimli, že když jste byli malí, tak se čas příšerně vlekl. Zvláště když jste seděli ve škole a očima hypnotizovali ručičky na hodinách, aby se už konečně posunuly a vy jste mohli jít hrát fotbal.

Kdežto dnes, kdy už jste vyzrálí, možná i přezrálí, tak týden uteče jako voda. Hlavně ty víkendy.

Popravdě je ještě jedno vysvětlení tohoto fenoménu, kdy čas vnímáme relativně.

V dětství máme za sebou málo prožitého času, a tak hodinu vnímáme mnohem déle, než když máme za sebou už třeba 50 let. Pak hodina k padesáti letům je jen mžik, kdežto hodina k sedmi rokům je opravdu hodně dlouhá doba.

Protože už víme, že vše souvisí se vším, umíme si představit, že tento nárůst Yangu se promítne do mnoha oblastí jak v našem životě, tak i v přírodě na celé zemi. Jsou to jevy, které neumíme jasně popsat a nelze je změřit žádnými přístroji. Kdo však chápe yinyangové cykly, tak je schopen tyto jevy pochopit a vysvětlit si je. Alespoň částečně. A také částečně předpovědět budoucnost. Víme, že když Yang dosáhne svého maxima, tak se změní v extrémní Yin. Co to bude? Kdy to bude? To si opravdu nedokážu ani představit. A možná raději i nechci. 

Existuje ještě jedna teorie, která popisuje celý vesmír v čase jako yinyangový cyklus.

Po Velkém třesku začalo yangové období. Vesmír byl rozpálený a rychle se rozpínal. Postupně ale začíná chladnout a rozpínání se začíná zpomalovat. Než dojde do bodu zlomu. Pak už je docela vychladlý a začne se smršťovat. To je yinové období. A takto to půjde až do stavu, ve kterém byl na počátku Velkého třesku. A pak se znovu začne rozpínat…

kdo ví, jak to všechno je. 

Yinyangové proměny najdeme i v lidské společnosti. Třeba v tom, že chvíli v politice vedou konzervativní strany a chvíli strany progresivní. Nyní vedou strany progresivní, což tíží mé konzervativní srdce. Ale netíží mě to zase tak moc, protože vím, že život je změna a yinyangové cykly jsou nekompromisní. Nezávisle na tom, jak se někteří politici snaží udržet u moci :-) 

Zdroj: Cesta želvy